ZMĚNA POPISU MP REVÍRU 441 028 LABE 13

Na základě rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje upozorňujeme na změnu popisu mimopstruhového rybářského revíru 441 028 Labe 13 s následujícím zněním:

• Od jezu Štětí (zdymadlo Račice) ř. km 818,9 až k jezu v Dolních Beřkovicích ř. km 830,5 se všemi přítoky mimo Liběchovský potok. 
• Zákaz rybolovu na vodní ploše přístavního bazénu v k.ú. Hněvice.
• Zákaz vstupu na pozemky ČEPRO a.s. v k.ú. Hněvice, dle označení.
• Zákaz lovu ryb z můstků vtokového a výtokového objektu Elektrárny Mělník (ČEZ) a v uvedených objektech, tj. ve výtokovém a vtokovém kanálu.
• Zákaz lovu ryb v úseku pod a nad soutokem výtokového objektu (výpustního kanálu) Elektrárny Mělník (ČEZ) a řeky Labe, včetně zákazu lovu z plavidel v uvedeném úseku, tj. zákaz lovu ryb na řece Labi v úseku od ř. km 827,2 po ř. km. 827,4 dle označení cedulemi 2 a 4.  

Stanovy Českého rybářského svazu, z. s.

                                 Část I.

                                   §1

                            Základní ustanovení

   1) Český rybářský svaz, z. s. (dále jen "Svaz" nebo "ČRS") je samosprávný a
      dobrovolný svazek členů ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku,
      v platném znění.

   2) Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu
      s těmito Stanovami a obecně platnými právními předpisy.

   3) Sídlem hlavního spolku Svazu je Praha 10 - Vinohrady, Nad Olšinami 282/31.

   4) Spolek vystupuje pod názvem Český rybářský svaz, z. s.. Jeho
       pobočné spolky vystupují pod názvy:
        - Ceský rybářský svaz, z. s., územní svaz
        - Ceský rybářský svaz, z. s., místní organizace

   5) ČRS jako celek, místní organizace a územní svazy jsou svéprávné a mají vlastní
      právní osobnost. Mohou v piném rozsahu nabývat práva a závazky, pokud to není
      v rozporu s posláním Svazu a obecně závaznými právními předpisy.

   6) Stanovy Svazu upravují poslání Svazu, členství ve Svazu, práva a povinnosti jeho
      členů, kárná opatření, strukturu a orgány Svazu a zásady hospodaření Svazu.

   7) Jednací řád Svazu upravuje zejména způsob a formu jednání a rozhodování orgánů
      Svazu a pobočných spolků, volby a doplňování volených orgánů Svazu a pobočných
      spolků.

                                   §2

                     Poslání svazu a předmět hlavní činnosti

Posláním svazu je zejména:

   1) Výkon rybářství ve smyslu zákona o rybářství, tj. chov, zušlechťování, ochrana a lov
      ryb, popřípadě vodních organismů v rybníkářství nebo při výkonu rybářského práva.

   2) Provozování akvakultury, ochrana přírody, čistoty vod, životního prostředí, propagace
      rybářství a ochrany přírody ve veřejnosti.

   3) Aktivní účast na výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu,
      ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí.

4) Vytváření podmínek pro zapojení osob se zdravotním postižením do činnosti Svazu.

5) Rozvíjení a popularizování rybářského sportu, organizace rybářských soutěží a účast
  v nich na všech úrovních.

6) Spolupráce s českými i zahraničními institucemi, organizacemi a orgány, jejichž
  činnost se dotýká rybářství, rybářského sportu, ochrany přírody a životního prostředí.

7) Vytváření podmínek pro činnost pobočných spolků a členů svazu. Za tím účelem:

  - ctít historii a tradice v rybářství a vést členy k jejich respektování a rozvíjení,
  - poskytovat metodickou pomoc, vydávat odborné publikace a časopisy, výukové a
    informační materiály a zajišťovat jejich distribuci, organizovat odborné kursy,
    školení, zkoušky,
  - poskytovat služby včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a
    pro zarybňování rybářských revírů,
  - využívat získané dotační prostředky.

8) Svaz i jeho pobočné spolky realizují své poslání i jako veřejně prospěšné. K zajištění
  svého poslání mohou vykonávat obchodní činnost a podpůrné služby v souladu s
  právními předpisy.

Posláním svazu je zajistit realizaci činností, které spolu vzájemně souvisejí, jsou
systematicky propojené a tvoří předmět jeho hlavní činnosti.

                    §3

                  Členství

1) Členové svazu jsou řádní, čestní a přispívající. Dokladem řádného a čestného členství
  je platný členský průkaz.

2) Řádní členové jsou:
  - dospělí (starší 18 let),
  - mládež (15 — 18 let),
  - děti (od začátku povinné školní docházky do 15 let).

3) O přijetí za:
  a) řádného člena rozhoduje výbor místní organizace,
  b) přispívajícího člena výbor místní organizace, výbor územního svazu nebo
    Republiková rada,
  c) čestného člena místní organizace výbor místní organizace,
    čestného člena územního svazu výbor územního svazu,
    čestného člena CRS Republiková rada,

4) Členský příspěvek se skládá:
  a) z jednorázového vstupního peněžního příspěvku (zápisné),
  b) pravidelného peněžního příspěvku,

  c) z pracovního ročního příspěvku, který je možné nahradit finančně (§ 4 odst. 2,
    písm. d, věta před středníkem),
  d) z úplaty za vydanou povolenku k lovu, stanovenou uživatelem revíru,
  e) z mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem.

  Ustanovení § 3 odst. 4, písm. c) se nevztahuje na děti do 15-ti let.

5) Chce-li si člen zachovat pouze prosté členství, je povinen zaplatit části členského
  příspěvku uvedené v § 3 odst. 4 písm. b/ a e/.

6) Člen může být organizován pouze v jedné místní organizaci, zpravidla nejblíže místu
  trvalého bydliště.

7) Členství zaniká:
  a) vystoupením,
  b) zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle 3
   odst. 4 písm. b) do konce dubna příslušného roku
  c) vyloučením,
  d) smrtí.

8) Odejmout čestné členství může ten orgán, který čestného člena přijal.

9) Za člena CRS nesmí být přijat ten, kdo byl v uplynulých dvou letech ze Svazu
  vyloučen; rovněž i ten, proti němuž bylo zahájeno před ukončením členství kárné
  řízení.

                  §4

             Práva a povinnosti členů

1) Člen má tato práva:
  a) zúčastňovat se jednání členské schůze,
  b) hlasovat na členské schůzi,
  c) volit a být volen do všech orgánů Svazu,
  d) po vydání povolenky se účastnit sportovního rybolovu. Vyloučenému členovi
    nesmí být výkon práva rybolovu po dobu dvou let umožněn.
  e) účastnit se ostatních činností Svazu,
  f) obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi,
  g) odvolat se proti rozhodnutí orgánů Svazu v rámci kárného řízení.

    Podrobnosti stanoví Jednací řád.

2) Člen má tyto základní povinnosti:
  a) dodržovat Stanovy CRS, Jednací řád CRS, obecně závazné právní předpisy o
    rybářství a ochraně přírody, bližší podmínky výkonu rybářského práva (rybářské
    řády) a pinit rozhodnutí orgánů Svazu,
  b) platit členské příspěvky ve stanoveném termínu,
  c) do 15 dnů po skončení platnosti povolenky k lovu vracet řádně vypiněný oddíl II.
    povolenky k lovu uživateli rybářského revíru, který povolenku vydal,

  d) osobní účastí se podílet na činnosti místní organizace Svazu nebo některé
    z organizačních jednotek Svazu; zúčastňovat se rybářského školení,
  e) chránit majetek Svazu,
  f) vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno Svazu a jeho organizačních
    jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a
    rybářskými organizacemi.

Ustanovení odst. 1, písm. b, c se nevztahuje na děti a mládež.
Ustanovení odst. 1, písm. d, a odst. 2 písm. d se nevztahuje na přispívající členy.
Ustanovení odst. 1, písm. b, c, a odst. 2, písm. b, d, se nevztahuje na přispívající a čestné
členy.

                    §5

                 Kárná opatření

1) Za zaviněné nespinění členských povinností může být řádným členům uloženo kárným
  orgánem některé z těchto kárných opatření:
  a) důtka,
  b)
   ba) dočasné odnětí povolenky k rybolovu,
   bb) odnětí povolenky k rybolovu,
   bc) nevydání povolenky k rybolovu až na 2 roky,
   Případy bb) a bc) lze kombinovat.
  c) odnětí svazových vyznamenání,
  d) vyloučení z CRS.

2) Kárný orgán může umožnit kárné opatření uvedené v odstavci ba) a bb) nahradit
  výkonem práce či naturálním piněním, jejichž rozsah určí. Je vyloučeno nahradit toto
  opatření finančním piněním. Volbu způsobu výkonu tohoto opatření má člen.

3) Vedle vyloučení z CRS lze uložit nevydání nebo dočasné odnětí povolenky
  k rybolovu.

4) Při rozhodování o kárném opatření bere kárný orgán v úvahu charakter porušení
  členských povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti. Přihlédne také
  k dosavadnímu průběhu členství toho, kdo se porušení povinností dopustil.

5) Kárné opatření nelze uložit, uplynula-li od porušení povinností členem doba 1 roku.

6) O uložení kárného opatření svému členu rozhoduje v prvním stupni dozorčí komise
  místní organizace. Jde-li o přestupek člena dozorčí komise místní organizace,
  rozhoduje o kárném opatření v prvním stupni územní dozorčí komise. Jejich
  rozhodnutí, vyjma uložení kárného opatření vyloučení z CRS, nemá odkladný účinek,
  ledaže by o odkladu vykonatelnosti dozorčí komise rozhodla.

7) Proti rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně může člen — účastník kárného řízení -
  podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí u dozorčí
  komise místní organizace. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.

8) O odvolání proti rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně rozhoduje výbor místní
  organizace. Jde-li o rozhodnutí územní dozorčí komise podle § 5 odst. 6, rozhoduje o
  odvolání výbor územního svazu. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání
  přípustné.

9) Pravomocné rozhodnutí o uložení kárného opatření vyloučení z ČRS vždy přezkoumá
  dozorčí komise územního svazu.

10) Zásady a průběh kárného řízení stanoví Jednací řád ČRS.

                 ČÁST II.

                  §6

             Struktura a orgány svazu

1) Členové Svazu se sdružují v místních organizacích.

2) Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její
  dozorčí komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do republikového
  sněmu.

3) Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní
  dozorčí komise, svého zástupce do republikové rady a republikové dozorčí rady a
  delegáty do republikového sněmu.

4) Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení na
  konferencích územních svazů a členové Republikové rady.

5) Republikový sněm vyhlašuje Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu a volí
  předsedu Svazu.

6) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jednání
  orgánů upravuje Jednací řád ČRS.

7) Volební období do všech orgánů Svazu je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období, do
  doby volby nového orgánu vykonává nadále pravomoci stávající orgán. Volby nového
  orgánu se musí konat nejpozději do dvou měsíců, jinak mandát zaniká. Funkční
  období Republikové rady a Republikové dozorčí rady končí vyhlášením nové
  Republikové rady a Republikové dozorčí rady podle § 16 odst. 3 písm. f/ Stanov.

8) V průběhu volebního období může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.

9) Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním
  vztahu. Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle
  obecně závazných právních předpisů považovány za osoby blízké.


                  §7
           Místní organizace a její orgány

1) Místní organizace jsou základními organizačními jednotkami Svazu.

2) Ke vzniku místní organizace svazu je třeba souhlasu výboru územního svazu.

3) Návrh na zřízení místní organizace předkládá výboru územního svazu přípravný výbor
 zájemců s potřebným odůvodněním. Podrobnosti stanoví Jednací řád.

4) Orgány místní organizace jsou:
 a) členská schůze,
 b) výbor,
 c) dozorčí komise.

5) Místní organizace Svazu se může rozdělit, sloučit nebo zaniknout, usnese-li se na tom
 členská schůze.

6) Místní organizace Svazu může zaniknout též na základě rozhodnutí výboru územního
 svazu, je-li tato organizace zcela nefunkční anebo vyvíjí činnost v rozporu se
 Stanovami. Rozhodnutí výboru územního svazu podléhá schválení příslušné územní
 konference.

7) Místní organizace mohou zřizovat a rušit místní skupiny a kluby. Jejich činnost
 upravuje Jednací řád.

8) Místní organizace vede seznam členů. Zápisy a výmazy se provádějí elektronickým
 způsobem nebo v listinné podobě. Vedenými údaji v seznamu členů jsou jméno,
 příjmení, titul, datum narození, kontaktní adresa, kontakt (e-mail, telefon). Seznam
 členů je přístupný pouze členům Svazu; jinak jen v zákonem stanovených případech.

                  §8
               Členská schůze

1) Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Svolává ji výbor podle
 potřeby, nejméně jednou ročně. Clenská schůze musí být také svolána na základě
 požadavku dozorčí komise místní organizace Svazu. Clenská schůze může být konána
 formou schůze zástupců zvolených v místních skupinách. Zástupci zvolení v místních
 skupinách nemohou rozhodovat o záležitostech, kde Stanovy CRS určují k platnosti
 příslušného usnesení kvorum vázané na všechny členy místní organizace. V případě §
 7 odst. 6 může členskou schůzi svolat výbor příslušného územního svazu.

2) Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech místní organizace, zejména:
  a) schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé období, roční
   účetní závěrku, plány činnosti, rozpočet na běžný rok a bere na vědomí zprávu
   dozorčí komise,

 b) volí nejméně pětičlenný výbor a nejméně tříčlennou dozorčí komisi místní
   organizace, může provést přímou volbu předsedy místní organizace,
 c) volí delegáty a náhradníka na konferenci územního svazu a navrhuje delegáta do
   republikového sněmu,
 d) rozhoduje o zřízení nebo zrušení místních skupin a klubů, o rozdělení, sloučení a
   zániku místní organizace a o majetku místní organizace v souladu s obecně
   závaznými předpisy; při zániku s likvidací,
 e) rozhoduje o samostatném nebo společném výkonu rybářského práva,
 f) schvaluje členský příspěvek podle § 3 odst. 4 písm. a, c) Stanov.

3) Usnesení členské schůze je závazné pro všechny orgány a členy místní organizace.

                  §9

             Výbor místní organizace

1) Výbor je výkonným orgánem místní organizace, který spravuje její záležitosti mezi
 členskými schůzemi. Zajišt'uje pinění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem
 místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny
 členské schůzi. O své činnosti předkládá zprávy členské schůzi.

2) Výbor se skládá z předsedy místní organizace, místopředsedy (ů), jednatele,
 rybářského hospodáře a dalších členů výboru zvolených členskou schůzí. Není-li
 předseda zvolen přímo členskou schůzí, volí jej výbor ze svého středu. Výbor na návrh
 předsedy dále volí místopředsedu (y), jednatele, hospodáře a další funkcionáře.

3) Schůzi výboru svolává předseda nebo pověřený člen výboru.

4) Mimořádné a neodkladné záležitosti, patřící do působnosti výboru, může zařídit
 předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru. K platnosti jejich opatření je třeba
 dodatečného schválení výborem.

5) Zajišt'uje školení řádných členů místní organizace a rybářské kroužky.

6) Výbor místní organizace je kárným orgánem druhého stupně.

                  §10

               Dozorčí komise

1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem místní organizace; zprávy o své činnosti
 předkládá členské schůzi. O výsledcích provedených kontrol informuje výbor místní
 organizace, v odůvodněných případech může navrhnout výboru místní organizace
 svolání mimořádné členské schůze.

2) Členové dozorčí komise volí ze svého středu předsedu.

3) Dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření místní organizace a jejich  
  orgánů a komisí. Předseda dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit
  se všech schůzí výboru s hlasem poradním; komise může přizvat ke spolupráci
  odborníky.

4) Dozorčí komise je kárným orgánem prvního stupně.

                  §11

            Územní svazy a jejich orgány

1) Místní organizace ČRS se sdružují v územní svazy. Ke vzniku územního svazu je
  nutný souhlas Republikové rady. Podrobnosti stanoví Jednací řád.

2) Základním úkolem územních svazů je organizovat územní rybolov, koordinovat
  činnost místních organizací, poskytovat jim odbornou a metodickou pomoc a služby,
  chránit a prosazovat zájmy Svazu a jeho členů.

3) Orgány územních svazů jsou:
  a) územní konference,
  b) výbor územního svazu,
  c) územní dozorčí komise.

4) Územní svaz se rozdělí nebo zanikne rozhodnou-li o tom dvě třetiny místních
  organizací v něm sdružených.

                  §12

               Územní konference

1) Územní konference je nejvyšším orgánem územního svazu. Územní konferenci tvoří
  delegovaní zástupci všech místních organizací a členové výboru územního svazu.

2) Územní konference se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky.
  Svolává ji výbor územního svazu. Musí být také svolána, usnese-li se na tom výbor
  územního svazu dvoutřetinovou většinou svých členů, nebo požádají-li o to dvě třetiny
  místních organizací nebo územní dozorčí komise.

3) Územní konference zejména:
  a) stanoví hlavní zásady činnosti a cíle hospodaření,
  b) schvaluje zprávu o činnosti územního výboru a rozhoduje o majetku územního
    svazu a jeho použití,
  c) volí předsedu územního svazu, nejméně sedm dalších členů výboru územního
    svazu a nejméně pětičlennou územní dozorčí komisi,
  d) volí jednoho člena do Republikové rady svazu a jeho náhradníka, jednoho člena
    Republikové dozorčí rady a jeho náhradníka, dvacet jednoho zástupce a
    náhradníky do Republikového sněmu,
  e) bere na vědomí zprávu územní dozorčí komise a zprávu o výsledcích hospodaření
    za uplynulé období,

  f) stanoví pravidla výkonu rybářského práva na revírech, které jsou ve společném
    rybolovu a hospodaření a ceny povolenek platných na těchto revírech,
  g) rozhoduje o majetkovém vypořádání v případě rozdělení nebo zániku územního
    svazu.

4) Usnesení územní konference je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány
  územního svazu a všechny členy místních organizací sdružených v územním svazu.

                  §13

              Výbor územního svazu

1) Výbor územního svazu je výkonným orgánem územního svazu, který spravuje jeho
  záležitosti v období mezi územními konferencemi. Zajišťuje pinění usnesení územní
  konference, hospodaří s majetkem územního svazu a rozhoduje o všech záležitostech,
  které nejsou vyhrazeny územní konferenci. O své činnosti předkládá zprávy územní
  konferenci. Svolává jej předseda územního svazu.

2) Výbor územního svazu je v případě § 5 odst. 8 kárným orgánem druhého stupně.

3) Výbor územního svazu schvaluje roční hospodářský plán, rozpočet a roční účetní
  závěrku.

4) Úkolem výboru územního svazu je poskytovat odbornou a metodickou pomoc a
  služby místním organizacím, koordinovat jejich činnost a zabezpečovat společný
  rybolov a hospodaření na rybářských revírech.

5) Výbor územního svazu na své ustavující schůzi volí, na návrh předsedy, ze svého
  středu místopředsedu (y), rybářského hospodáře a další funkcionáře; nebyl-li některý
  z návrhů předsedy schválen nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují místopředsedu
  (y), rybářského hospodáře a další funkcionáře členové výboru územního svazu.
  Předseda územního svazu je současně předsedou výboru územního svazu. Výbor
  rozhoduje o obsazení funkce jednatele územního svazu z členů CRS, který je z titulu
  funkce členem výboru územního svazu. Jeho činnost je řízena a kontrolována
  předsedou výboru územního svazu.

6) Výbor územního svazu zřizuje pro pinění svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném
  rozsahu.

7) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá předsedovi.
  Jednatel i ostatní zaměstnanci jsou vůči územnímu svazu v pracovním poměru, který
  vzniká uzavřením pracovní smlouvy.


                 §14

             Územní dozorčí komise

1) Územní dozorčí komise je kontrolním orgánem územního svazu. O výsledcích své
  činnosti informuje výbor územního svazu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá
  územní konferenci.

2) Členové územní dozorčí komise volí ze svého středu předsedu.

3) Územní dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření územního svazu a
  jeho orgánů. Předseda územní dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo
  účastnit se všech schůzí výboru územního svazu a zasedání odborů a komisí s hlasem  
  poradním a seznamuje výbor s výsledky provedených kontrol.

4) Na žádost výboru územního svazu, výboru nebo dozorčí komise místní organizace,
  provádí další kontrolní činnost v rámci působnosti územního svazu; komise může
  přizvat ke spolupráci odborníky. Dozorčí komise provádí kontrolu v místních
  organizacích CRS i bez souhlasu těchto jednotek, jedná-li se o majetkové vztahy,
  jejichž účastníky jsou územní svaz a místní organizace.

5) Územní dozorčí komise je v případě § 5 odst. 6 kárným orgánem prvního stupně.

                 §15

            Republikové orgány Svazu

1) Republikové orgány Svazu jsou:
  a) Republikový sněm,
  b) Republiková rada,
  c) Republiková dozorčí rada.

                 §16

              Republikový sněm

1) Vrcholným orgánem svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení na
 konferencích územních svazů a členové Republikové rady.

2) Republikový sněm se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Svolává
 jej Republiková rada. Sněm musí být též svolán, požádají-li o to alespoň tři územní  
 svazy nebo třetina všech místních organizací, případně na návrh Republikové dozorčí  
 rady.

3) Do působnosti Republikového sněmu náleží zejména:
 a) schvalovat Stanovy, jejich změny a doplňky,
 b) schvalovat zprávu Republikové rady o její činnosti a hospodaření za uplynulé
   období,

  c) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu,
  d) rozhodovat o majetku Svazu a o jeho použití (§ 19 odst. 6),
  e) schvalovat výši členských příspěvků podle §3 odst. 4 písm. b), d) Stanov a zásady
   pro jejich rozdělení na jednotlivé organizační jednotky Svazu,
  f) vyhlašovat Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu; volit předsedu Svazu
   z členů CRS, který je současně předsedou Republikové rady,
  g) brát na vědomí zprávu Republikové dozorčí rady,
  h) rozhodovat o případném rozdělení nebo sloučení Svazu,
  i) rozhodovat o zániku Svazu a způsobu majetkového vypořádání; k platnosti
   usnesení o zániku Svazu je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech místních
   organizací.

4) Usnesení Republikového sněmu je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány
  a všechny členy svazu.

                  §17

               Republiková rada

1) Republiková rada je výkonným orgánem Svazu, který koordinuje činnost územních
  svazů, poskytuje odbornou a metodickou pomoc a služby všem organizačním
  jednotkám Svazu.

2) Republiková rada se skládá z předsedy svazu, jednatele svazu, z předsedů územních
  svazů a členů zvolených na územních konferencích.

3) Spravuje záležitosti Svazu v období mezi konáním Republikových sněmů. Zajišťuje
  pinění usnesení Republikových sněmů, hospodaří s majetkem Svazu a rozhoduje o
  všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny Republikovému sněmu. O své činnosti
  předkládá zprávy Republikovému sněmu.

4) Republiková rada se schází zpravidla jedenkrát za měsíc. Svolává ji předseda Svazu.

5) Úkolem Republikové rady je zejména:
  a) organizovat celosvazový rybolov a hospodaření,
  b) poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby územním svazům a
    koordinovat jejich činnost,
  c) schvalovat a vydávat Jednací řád CRS, jeho změny a doplňky,
  d) schvalovat rozsah územní působnosti jednotlivých územních svazů,
  e) volit, na návrh předsedy, ze svého středu místopředsedu (y); nebyl-li návrh
    předsedy schválen nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují místopředsedu (y)
    členové rady,
  f) schvalovat obsazení dalších potřebných funkcí,
  g) rozhodovat o obsazení funkce jednatele Svazu, který je členem Republikové rady,
  h) schvalovat rozpočet pro příslušný kalendářní rok a roční účetní závěrku.

6) Republiková rada zřizuje pro pinění svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném
  rozsahu.

7) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá předsedovi
 Svazu. Jednatel je řízen a kontrolován předsedou Republikové rady. Jednatel a ostatní
 zaměstnanci jsou vůči Svazu v pracovním poměru, který vzniká uzavřením pracovní
 smlouvy.

                  §18

            Republiková dozorčí rada

1) Republiková dozorčí rada je kontrolním orgánem Svazu a jeho orgánů. O výsledcích
 své činnosti informuje Republikovou radu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá
 Republikovému sněmu.

2) Republiková dozorčí rada se skládá z členů zvolených na územních konferencích. Na
 své ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
3) Republiková dozorčí rada kontroluje veškerou činnost a hospodaření republikových
 orgánů Svazu. Předseda Republikové dozorčí rady nebo jím pověřený člen má právo
 účastnit se všech schůzí Republikové rady, odborů a komisí s hlasem poradním.
 Republikovou radu seznamuje s výsledky provedených kontrol.

4) Na žádost orgánu kterékoli organizační jednotky Svazu provádí další kontrolní činnost
 v rámci působnosti Svazu. Republiková dozorčí rada může přizvat ke spolupráci
 odborníky. Provádí rovněž kontrolu v místních organizacích CRS a územních svazech
 CRS i bez souhlasu těchto jednotek, jde-li o majetkové vztahy, jejichž účastníky jsou
 Republiková rada a územní svaz nebo Republiková rada a místní organizace.

                ČÁST III.

                  §19

          Zásady hospodaření a majetek svazu

1) Svaz a všechny jeho organizační jednotky hospodaří podle schválených
 hospodářských plánů a rozpočtů.

2) Majetek Svazu je ve vlastnictví místních organizací, územních svazů nebo Svazu jako
 celku.

3) Majetek místních organizací, územních svazů a Svazu jako celku tvoří hmotný a
 nehmotný majetek, majetková práva, obchodní podíly, finanční majetek, investice,
 zásoby, pohledávky, přechodné účty aktivní, jiná majetková práva.

4) Zdrojem majetku místních organizací, územních svazů a Svazu jako celku jsou:
 a) stávající majetek a majetková práva,
 b) majetek získaný koupí, vlastním hospodařením nebo jiným způsobem,
 c) podíl z členských příspěvků,
 d) příjmy za prodané povolenky k rybolovu,
 e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky,

  f) dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, obcí a dalších právnických a fyzických
    osob,
  g) jiné zdroje.

5) Svaz a všechny jeho organizační jednotky mohou vytvářet v rámci tvorby vlastních
  zdrojů na základě rozhodnutí příslušného orgánu fondy a další zdroje, potřebné
  k pinění poslání Svazu.

6) S majetkem Svazu se při zániku Svazu naloží podle rozhodnutí Republikového sněmu.

7) Za dluhy pobočného spolku hlavní spolek neodpovídá a ani neručí.

                    ČÁST IV.

                      § 20

1) Svaz zastupuje:Statutární orgány
  - předseda,
  - jednatel.
  Územní svaz zastupuje:
  - předseda územního svazu,
  - jednatel územního svazu.
  Místní organizaci zastupuje:
  - předseda místní organizace,
  - jednatel místní organizace.

  Tyto osoby podepisují též písemnosti a opatřují je razítkem.

2) V případě, že předseda nebo jednatel nemohou dlouhodobě vykonávat svoji funkci,
  zastupuje je místopředseda.

3) Nemůže-li zvolený člen Republikové rady nebo zvolený člen Republikové dozorčí
  rady dlouhodobě vykonávat svoji funkci, zastupuje jej zvolený náhradník.

4) Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené piné
  moci jiné členy Svazu, zaměstnance Svazu nebo jeho organizačních jednotek, popř.
  další osoby.

5) Statutární orgány jednají samostatně, je-li k platnosti právních jednání předepsaná
  písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.

                      §21

                 Náhrady funkcionářů

1) Funkcionáři Svazu mají právo na poskytnutí náhrady výdajů v souvislosti s výkonem
  funkce podle platných právních předpisů, vnitřních předpisů Svazu a jeho
  organizačních jednotek.

2) Za činnost v souvislosti s výkonem funkce ve Svazu může být funkcionářům
  poskytnuta finanční odměna.

                 § 22

             Odpovědnost za škodu

1) Nároky z odpovědnosti za škodu vůči členům uplatňuje za místní organizace výbor
  místní organizace. Vůči funkcionářům jednotlivých orgánů CRS tyto nároky uplatňuje
  příslušná dozorčí komise.

2) Tyto nároky mohou být uplatněny u soudu.

                 § 23

           Společná a závěrečná ustanovení

1) Stanovy Českého rybářského svazu, z. s. byly schváleny usnesením XV. sněmu CRS
  dne 22. 11. 2014.

2) Současně pozbývají platnosti Stanovy Českého rybářského svazu schválené usnesením
  XIV. sněmu CRS ze dne 8. 12. 2012

Stanovy
Českého rybářského svazu

Část I.
§ 1
Základní ustanovení

1) Český rybářský svaz (dále jen “Svaz”nebo “ČRS”) je občanské sdružení, nestátní nezisková organizace sportovního charakteru, podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném z nění.
2) Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito Stanovami a obecně platnými právními předpisy.
3) Sídlem Svazu je Praha 10, Nad Olšinami 282/31.
4) Sdružení vystupuje pod názvem Český rybářský svaz. Jeho organizační jednotky vystupují pod názvy:
           - Český rybářský svaz, místní organizace............
           - Český rybářský svaz............územní svaz.......
5) ČRS jako celek, místní organizace a územní svazy mají vlastní právní subjektivitu, vystupují a jednají v právních vztazích vlastním jménem a mají samostatnou majetkovou odpovědnost. Mohou nabývat práva a závazky, pokud to není v rozporu s posláním Svazu a obecně závaznými právními předpisy.

§ 2
Poslání svazu

Posláním Svazu je zejména z hlediska veřejné prospěšnosti:
1) Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství.
2) Provozovat akvakulturu, chovat, chránit a lovit ryby, chovat a lovit vodní organismy, ochraňovat jejich život a životní prostředí.
3) Poskytovat metodickou pomoc, podporovat vzdělávací a publikační činnost, zajišťovat služby pro organizační jednotky Svazu a jeho členy včetně nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci a pro zarybňování rybářských revírů.
4) Chránit přírodu, čistotu vod a životní prostředí.
5) Podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže v oboru rybářství a rybářského sportu, na ochraně přírody, čistoty vod a životního prostředí.
6) Podílet se na zapojování osob se zdravotním postižením do činnosti Svazu.
7) Rozvíjet a popularizovat rybářský sport, organizovat rybářské soutěže na všech úrovních.
8) Spolupracovat s českými a zahraničními orgány, organizacemi a institucemi, jejichž činnost se dotýká rybářství a životního prostředí.
9) Svaz a jeho organizační jednotky mohou též provádět obchodní činnost v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

§ 3
Členství

1) Členové svazu jsou řádní, čestní a přispívající. Dokladem řádného a čestného členství je platný členský průkaz.
2) Řádní členové jsou:
               - dospělí (starší 18 let)
               - mládež (15–18 let)
               - děti (od za čátku povinné školní docházky do 15 let)
3) O přijetí za:
a) řádného člena rozhoduje výbor místní organizace
b) přispívajícího člena výbor místní organizace, výbor územního svazu nebo Republiková rada
c) čestného člena místní organ izace výbor místní organizace, čestného člena územního svazu výbor územního svazu, čestného člena ČRS Republiková rada,
4) Členský příspěvek se skládá:
a) z jednorázového vstupního peněžního příspěvku (zápisné)
b) pravidelného peněžního příspěvku
c) z pracovního ročního příspěvku, k terý je možné nahradit finančně (§ 4 odst. 2, písm.d)
d) z mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem Ustanovení § 3 odst. 4 , písm. c) se nevztahuje na děti do 15-ti let.
5) Člen může být organizován pouze v jedné místní organizaci, zpravidla nejblíže místu trvalého bydliště.
6) Členství zaniká:
a) vystoupením
b) zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního příspěvku podle § 3 odst. 4 písm. b) do konce února příslušného roku
c) vyloučením
d) smrtí
7) Odejmout čestné členství může ten orgán, který čestného člena přijal.
8) Za člena ČRS nesmí být přijat ten, kdo byl v uplynulých dvou letech ze Svazu vyloučen; rovněž i ten, proti němuž bylo zahájeno před ukončením členství kárné řízení.

§ 4
Práva a povinnosti členů

1) Člen má tato práva:
a) zúčastňovat se jednání členské schůze
b) hlasovat na členské schůzi
c) volit a být volen do všech orgánů Svazu
d) po vydání povolenky se účastnit sportovního rybolovu. Vyloučenému členovi nesmí být výkon práva rybolovu po dobu dvou let umožněn.
e) účastnit se ostatních činností Svazu
f) obracet se na orgány Svazu se svými podněty, návrhy, dotazy a stížnostmi
g) odvolat se proti rozhodnutí orgánů Svazu vrámci kárného řízení. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
2) Člen má tyto základní povinnosti:
a) dodržovat stanovy Svazu ČRS, Jednací řád ČRS, obecně závazné právní předpisy o rybářství a ochraně přírody, bližší podmínky výkonu rybářského práva (rybářské řády) a plnit rozhodnutí orgánů Svazu
b) platit členské příspěvky ve stanoveném termínu
c) zúčastňovat se rybářského školení
d) osobní účastí se podílet na činnosti místní organizace Svazu nebo některé z organizačních jednotek Svazu
e) chránit majetek Svazu
f) vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno Svazu a jeho organizačních jednotek a narušovalo rybářskou etiku, vzájemný respekt ve vztazích mezi rybáři a rybářskými organizacemi.

Ustanovení odst.1, písm. b, c se nevztahuje na děti a mládež.
Ustanovení odst.1, písm. d, a odst. 2 písm. d se nevztahuje na přispívající členy.
Ustanovení odst. 1, písm. b,c, a odst.2, písm. b,c,d, se nevztahuje na přispívající a čestné členy.

§ 5
Kárná opatření

1) Za zaviněné nesplnění členských povinností může být řádným členům uloženo kárným orgánem některé z těchto kárných opatření:
a) důtka
b)
ba) dočasné odnětí povolenky k rybolovu
bb) odnětí povolenky k rybolovu
bc) nevydání povolenky k rybolovu až na 2 roky
Případy bb) a bc) lze kombinovat
c) odnětí svazových vyznamenání
d) vyloučení z ČRS
2) Kárný orgán může umožnit kárné opatření uvedené v odstavci ba) a bb) nahradit výkonem práce či naturálním plněním, jejichž rozsah určí. Je vyloučeno nahradit toto opatření finančním plněním. Volbu způsobu výkonu tohoto opatření má člen.
3) Vedle vyloučení z ČRS lze uložit nevydání nebo dočasné odnětí povolenky k rybolovu.
4) Při rozhodování o kárném opatření bere kárný orgán v úvahu charakter porušení členských povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti. Přihlédne také k dosavadnímu průběhu členství toho, kdo se porušení povinností dopustil.
5) Kárné opatření nelze uložit, uplynula-li od porušení povinností členem doba 1 roku.
6) O uložení kárného opatření svému členu rozhoduje v prvním stupni dozorčí komise místní organizace. Jde-li o přestupek člena dozorčí komise MO ČRS, rozhoduje o kárném opatření v prvním stupni územní dozorčí komise. Jejich rozhodnutí, vyjma uložení kárného opatření vyloučení z ČRS, nemá odkladný účinek, ledaže by o odkladu vykonatelnosti dozorčí komise rozhodla.
7) Proti rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně může člen–účastník kárného řízení podat odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí u dozorčí komise MO ČRS. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
8) O odvolání proti rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně rozhoduje výbor místní organizace. Jde-li o rozhodnutí územní dozorčí komise podle § 5 odst. 6, rozhoduje o odvolání výbor územního svazu. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné.
9) Pravomocné rozhodnutí o uložení kárného opatření vyloučení z ČRS vždy přezkoumá dozorčí komise územního svazu.
10) Zásady a průběh kárného řízení stanoví Jednací řád ČRS.

ČÁST II.
Struktura a orgány svazu
§ 6

1) Členové Svazu se sdružují v místních organizacích.
2) Členská schůze volí členy výboru místní organizace (případně předsedu), členy její dozorčí komise, delegáty na územní konferenci a navrhuje delegáty do republikového sněmu.
3) Územní konference volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní dozorčí komise, svého zástupce do republikové rady a republikové dozorčí rady a delegáty do republikového sněmu.
4) Vrcholným orgánem Svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
5) Republikový sněm vyhlašuje Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu a volí předsedu Svazu.
6) Orgány Svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jednání orgánů upravuje Jednací řád ČRS.
7) Volební období do všech orgánů Svazu je čtyřleté. Po uplynutí funkčního období, do doby volby nového orgánu vykonává nadále pravomoci stávající orgán. Volby nového orgánu se musí konat nejpozději do dvou měsíců, jinak mandát zaniká. Funkční období Republikové rady a Republikové dozorčí rady končí vyhlášením nové Republikové rady a Republikové doz
orčí rady podle § 16 odst. 3 písm. f/ Stanov.
8) V průběhu volebního období může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.
9) Člen nesmí vykonávat více funkcí, jsou-li tyto funkce ve vzájemném kontrolním vztahu. Takové funkce nesmějí vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle obecně závazných právních předpisů považovány za osoby blízké.

§ 7
Místní organizace a její orgány

1) Místní organizace jsou základními organizačními jednotkami Svazu.
2) Ke vzniku místní organizace svazu je třeba souhlasu výboru územního svazu.
3) Návrh na zřízení místní organizace předkládá výboru územního svazu přípravný výbor zájemců s potřebným odůvodněním. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
4) Orgány místní organizace jsou:
a) členská schůze
b) výbor
c) dozorčí komise.
5) Místní organizace Svazu se může rozdělit, sloučit nebo zaniknout, usnese-li se na tom členská schůze.
6) Místní organizace Svazu může zaniknout též na základě rozhodnutí výboru územního svazu, je-li tato organizace zcela nefunkční a nebo vyvíjí činnost v rozporu se Stanovami. Rozhodnutí výboru ÚS ČRS podléhá schválení příslušné územní konference.
7) Místní organizace mohou zřizovat a rušit místní skupiny a kluby. Jejich činnost upravuje Jednací řád.

§ 8
Členská schůze

1) Členská schůze je nejvyšším orgánem místní organizace. Svolává ji výbor podle potřeby, nejméně jednou ročně. Členská schůze musí být také svolána na základě požadavku dozorčí komise místní organizace Svazu. Členská schůze může být konána formou schůze zástupců zvolených v místních skupinách. V případě § 7 odst. 6 může členskou schůzi svolat výbor příslušného územního svazu.
2) Členská schůze rozhoduje o všech zá ležitostech místní organizace, zejména:
a) schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé období, roční účetní závěrku, plány činnosti, rozpočet na běžný rok a bere na vědomí zprávu dozorčí komise
b) volí nejméně pětičlenný výbor a nejméně tříčlennou dozorčí komisi místní organizace, může provést přímou volbu předsedy místní organizace
c) volí delegáty a náhradníka na konferenci územního svazu a navrhuje delegáta do republikového sněmu
d) rozhoduje o zřízení nebo zrušení místních skupin a klubů, o rozdělení, sloučení a zániku místní organizace a o majetku místní organizace v souladu s obecně závaznými předpisy; při zániku s likvidací.
e) rozhoduje o samostatném nebo společném výkonu rybářského práva.
f) schvaluje členský příspěvek podle § 3 odst. 4 písm. a, c) Stanov.
3) Usnesení členské schůze je závazné pro všechny orgány a členy místní organizace.

§ 9
Výbor místní organizace

1) Výbor je výkonným orgánem místní organizace, který spravuje její záležitosti mezi členskými schůzemi. Zajišťuje plnění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou výlučně vyhrazeny členské schůzi. O své činnosti předkládá zprávy členské schůzi.
2) Výbor se skládá z předsedy místní organizace, místopředsedy(ů), jednatele, rybářského hospodáře a dalších členů výboru zvolených členskou schůzí. Není-li předseda zvolen přímo členskou schůzí, volí jej výbor ze svého středu. Výbor na návrh předsedy dále volí místopředsedu (y), jednatele, hospodáře a další funkcionáře.
3) Schůzi výboru svolává předseda nebo pověřený člen výboru.
4) Mimořádné a neodkladné záležitosti, patřící do působnosti výboru, může zařídit předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru. K platnosti jejich opatření je třeba dodatečného schválení výborem.
5) Zajišťuje školení řádných členů místní organizace.
6) Výbor MO je kárným orgánem druhého stupně.

§ 10
Dozorčí komise

1) Dozorčí komise je kontrolním orgánem místní organizace; zprávy o své činnosti předkládá členské schůzi. O výsledcích provedených kontrol informuje výbor místní organizace, v odůvodněných případech může navrhnout výboru místní organizace svolání mimořádné členské schůze.
2) Členové dozorčí komise volí ze svého středu předsedu.
3) Dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření místní organizace a jejich orgánů a komisí. Předseda dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech schůzí výboru s hlasem poradním; komise může přizvat ke spolupráci odborníky.
4) Dozorčí komise je kárným orgánem prvního stupně

§ 11
Územní svazy a jejich orgány

1) Místní organizace ČRS se sdružují v územní svazy. Ke vzniku územního svazu je nutný souhlas Republikové rady. Podrobnosti stanoví Jednací řád.
2) Základním úkolem územních svazů je organizovat územní rybolov, koordinovat činnost místních organizací, poskytovat jim odbornou a metodickou pomoc a služby, chránit a prosazovat zájmy Svazu a jeho členů.
3) Orgány územních svazů jsou:
a) územní konference
b) výbor územního svazu
c) územní dozorčí komise.
4) Územní svaz se rozdělí nebo zanikne rozhodnou-li o tom dvě třetiny místních organizací v něm sdružených.

§ 12
Územní konference

1) Územní konference je nejvyšším orgánem územního svazu. Územní konferenci tvoří delegovaní zástupci všech místních organizací a členové výboru územního svazu.
2) Územní konference se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Svolává ji výbor územního svazu. Musí být také svolá na, usnese-li se na tom výbor ÚS dvoutřetinovou většinou svých členů, nebo požádají-li o to dvě třetiny místních organizací nebo územní dozorčí komise.
3) Územní konference zejména:
a) stanoví hlavní zásady činnosti a cíle hospodaření
b) schvaluje zprávu o činnosti územního výboru a rozhoduje o majetku územního svazu a jeho použití
c) volí předsedu územního svazu, nejméně deset dalších členů výboru územního svazu a nejméně pětičlennou územní dozorčí komisi
d) volí jednoho člena do Republikové rady svazu, jednoho člena Republikové dozorčí rady a dvacet jednoho zástupce a náhradníky do Republikového sněmu
e) bere na vědomí zprávu územní dozorčí komise a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období
f) stanoví pravidla výkonu rybářského práva na revírech, které jsou ve společném rybolovu a hospodaření a ceny povolenek platných na těchto revírech
g) rozhoduje o majetkovém vypořádání v případě rozdělení nebo zániku územního svazu.
4) Usnesení územní konference je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány územního svazu a všechny členy místních organizací sdružených v územním svazu.

§13
Výbor územního svazu

1) Výbor územního svazu je výkonným orgánem územního svazu, který spravuje jeho záležitosti v období mezi územními konferencemi. Zajišťuje plnění usnesení územní konference, hospodaří s majetkem územního svazu a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny územní konferenci. O své činnosti předkládá zprávy územní konferenci. Svolává jej předseda územního svazu.
2) Výbor územního svazu je v případě § 5 odst. 8 kárným orgánem druhého stupně.
3) Výbor ÚS schvaluje roční hospodářský plán, rozpočet a roční účetní závěrku.
4) Úkolem výboru územního svazu je poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby místním organizacím, koordinovat jejich činnost a zabezpečovat společný Rybolov a hospodaření na rybářských revírech.
5) Výbor územního svazu na své ustavující schůzi volí, na návrh předsedy, ze svého středu místopředsedu (y), rybářského hospodáře a další funkcionáře; nebyl-li některý z návrhů předsedy schválen nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují Místopředsedu (y), rybářského hospodáře a další funkcionáře členové výboru územního svazu. Předseda územního svazu je současně předsedou výboru územního svazu. Výborrozhoduje o obsazení funkce jednatele územního svazu z členů ČRS, který je z titulu funkce členem výboru územního svazu. Jeho činnost je řízena a kontrolována předsedou výboru územního svazu.
6) Výbor územního svazu zřizuje pro plnění svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném rozsahu.
7) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá předsedovi. Jednatel i ostatní zaměstnanci jsou vůči územnímu svazu v pracovním poměru, který vzniká uzavřením pracovní smlouvy.

§ 14
Územní dozorčí komise

1) Územní dozorčí komise je kontrolním orgánem územního svazu. O výsledcích své činnosti informuje výbor územního svazu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá územní konferenci.
2) Členové územní dozorčí komise volí ze svého středu předsedu.
3) Územní dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření územního svazu a jeho orgánů. Předseda územní dozorčí komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech schůzí výboru územního svazu a zasedání odborů a komisí s hlasem poradním a seznamuje výbor s výsledky provedených kontrol.
4) Na žádost výboru územního svazu, výboru nebo dozorčí komise místní organizace, provádí další kontrolní činnost v rámci působnosti územního svazu; komise může přizvat ke spolupráci odborníky. Dozorčí komise provádí kontrolu v místních organizacích ČRS i bez souhlasu těchto jednotek, jedná-li se o majetkové vztahy, jejichž účastníky jsou územní svaz a místní organizace.
5) Územní dozorčí komise je v případě § 5 odst. 6 kárným orgánem prvního stupně.

§ 15
Republikové orgány Svazu

1) Republikové orgány Svazu jsou:
a) Republikový sněm
b) Republiková rada
c) Republiková dozorčí rada.

§ 16
Republikový sněm

1) Vrcholným orgánem svazu je Republikový sněm, který tvoří delegáti zvolení na konferencích územních svazů a členové Republikové rady.
2) Republikový sněm se schází podle potřeby, nejméně však jednou za dva roky. Svolává jej Republiková rada. Sněm musí být též svolán, požádají-li o to alespoň tři územní svazy nebo třetina všech místních organizací, případně na návrh Republikové dozorčí rady.
3) Do působnosti Republikového sněmu náleží zejména:
a) schvalovat Stanovy, jejich změny a doplňky
b) schvalovat zprávu Republikové rady o její činnosti a hospodaření za uplynulé období
c) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření Svazu
d) rozhodovat o majetku Svazu a o jeho použití
e) schvalovat výši členských příspěvků podle §3 odst. 4 písm. b), d) Stanov a zásady pro jejich rozdělení na jednotlivé organizační jednotky Svazu
f) vyhlašovat Republikovou radu a Republikovou dozorčí radu; volit předsedu Svazu z členů ČRS, který je současně předsedou Republikové rady
g) brát na vědomí zprávu Republikové dozorčí rady
h) rozhodovat o případném rozdělení nebo sloučení Svazu
ch) rozhodovat o zániku Svazu a způsobu majetkového vypořádání; k platnosti usnesení o zániku Svazu je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech místních organizací.
4) Usnesení Republikového sněmu je závazné pro všechny organizační jednotky i orgány a všechny členy svazu.

§ 17
Republiková rada

1) Republiková rada je výkonným orgánem Svazu, který koordinuje činnost územních svazů, poskytuje odbornou a metodickou pomoc a služby všem organizačním jednotkám Svazu.
2) Republiková rada se skládá z předsedy svazu, jednatele svazu, z předsedů územních svazů a členů zvolených na územních konferencích.
3) Spravuje záležitosti Svazu v období mezi konáním Republikových sněmů. Zajišťuje plnění usnesení Republikových sněmů, hospodaří s majetkem Svazu a rozhoduje o všech  záležitostech, které nejsou vyhrazeny Republikovému sněmu. O své činnosti předkládá zprávy Republikovému sněmu.
4) Republiková rada se schází zpravidla jedenkrát za měsíc. Svolává ji předseda Svazu.
5) Úkolem Republikové rady je zejména:
a) organizovat celosvazový rybolov a hospodaření
b) poskytovat odbornou a metodickou pomoc a služby územním svazům a koordinovat jejich činnost
c) schvalovat a vydávat Jednací řád ČRS, jeho změny a doplňky
d) schvalovat rozsah územní působnosti jednotlivých územních svazů
e) volit, na návrh předsedy, ze svého středu místopředsedu (y) ; nebyl-li návrh předsedy schválen nebo nebyl-li návrh vůbec podán, navrhují místopředsedu (y) členové rady.
f) schvalovat obsazení dalších potřebných funkcí
g) rozhodovat o obsazení funkce jednatele Svazu, který je členem Republikové rady
h) schvalovat rozpočet pro příslušný kalendářní rok a roční účetní závěrku
6) Republiková rada zřizuje pro plnění svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném rozsahu.
7) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá předsedovi Svazu. Jednatel je řízen a kontrolován předsedou Republikové rady. Jednatel a ostatní zaměstnanci jsou vůči Svazu v pracovním poměru, který vzniká uzavřením pracovní smlouvy

§ 18
Republiková dozorčí rada

1) Republiková dozorčí rada je kontrolním orgánem Svazu a jeho orgánů. O výsledcích své činnosti informuje Republikovou radu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá Republikovému sněmu.
2) Republiková dozorčí rada se skládá z členů zvolených na územních konferencích. Na své ustavující schůzi volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
3) Republiková dozorčí rada kontroluje veškerou činnost a hospodaření republikových orgánů Svazu. Předseda Republikové dozorčí rady nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech schůzí Republikové rady, odborů a komisí s hlasem poradním. Republikovou radu seznamuje s výsledky provedených kontrol.
4) Na žádost orgánu kterékoli organizační jednotky Svazu provádí další kontrolní činnost v rámci působnosti Svazu. Republiková dozorčí rada může přizvat ke spolupráci odborníky. Provádí rovněž kontrolu v místních organizacích ČRS a územních svazech ČRS i bez souhlasu těchto jednotek, jde-li o majetkové vztahy jejichž účastníky jsou Republiková rada a územn
í svaz nebo Republiková rada a místní organizace.

ČÁST III.
§ 19
Zásady hospodaření a majetek svazu

1) Svaz a všechny jeho organizační jednotky hospodaří podle schválených hospodářských plánů a rozpočtů.
2) Majetek Svazu je ve vlastnictví místních organizací, územních s vazů nebo Svazu jako celku.
3) Majetek Svazu tvoří hmotný a nehmotný majetek, majetková práva, obchodní podíly, finanční majetek, investice, zásoby, pohledávky, přechodné účty aktivní, jiná majetková práva.
4) Zdroje majetku místních organizací, územních svazů a Svazu jako celku jsou:
a) stávající majetek a majetková práva
b) majetek získaný koupí, vlastním hospodařením nebo jiným způsobem
c) podíl z členských příspěvků
d) příjmy za prodané povolenky k rybolovu
e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky
f) dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, obcí a dalších právnických a fyzických osob
g) jiné zdroje.
5) Svaz a všechny jeho organizační jednotky mohou vytvářet v rámci tvorby vlastních zdrojů na základě rozhodnutí příslušného orgánu fondy a další zdroje, potřebné k plnění poslání Svazu.
6 )S majetkem svazu se při zániku Svazu naloží podle rozhodnutí Republikového sněmu.

ČÁST IV.
§ 20
Statutární orgány

1) Jménem Svazu jedná
- předseda
- jednatel.
Jménem územního svazu jedná:
- předseda územního svazu
- jednatel územního svazu.
Jménem místní organizace jedná:
- předseda místní organizace
- jednatel místní organizace.
Tyto osoby podepisují též písemnosti a opatřují je razítkem.
2) V případě, že předseda nebo jednatel nemohou dlouhodobě vykonávat svoji funkci, zastupuje je místopředseda.
3) Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci jiné členy Svazu, zaměstnance Svazu nebo jeho organizačních jednotek, popř. další osoby.
4) Je-li k platnosti právních úkonů předepsána forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.

§ 20a
Náhrady funkcionářů

1) Funkce ve svazu a jeho orgánech jsou čestné.
2) Funkcionáři Svazu mají právo na poskytnutí náhrady hotových výdajů v souvislosti s výkonem funkce podle platných právních předpisů.
3) Za činnost v souvislosti s výkonem funkce ve Svazu může být funkcionářům poskytnuta finanční odměna.

§ 21
Odpovědnost za škodu

1) Nároky z odpovědnosti za škodu vůči členům uplatňuje za MO ČRS výbor MO. Vůči funkcionářům jednotlivých orgánů ČRS tyto nároky uplatňuje příslušná dozorčí komise.
2) Tyto nároky mohou být uplatněny u soudu.

§ 22
Společná a závěrečná ustanovení

1) Stanovy Českého rybářského svazu byly schváleny usnesením XIV. sněmu ČRS dne 8.12.2012.
2) Současně pozbývají platnosti Stanovy schválené usnesením XIII. sněmu ze dne 20.11.2010.

Jednací řád
Českého rybářského svazu

Republiková rada Českého rybářského svazu (dále jen „Svaz“) vydává podle § 17 odst. 5 písm. c) Stanov Českého rybářského svazu (dále jen „Stanovy“) tento Jednací řád Českého rybářského svazu (dále jen „Jednací řád“):

Čl. 1
Základní ustanovení
(k § 1 Stanov)

Jednací řád:

• rozvádí některá ustanovení Stanov,
• blíže upravuje jednání a rozhodování orgánů Svazu,
• upravuje volby do orgánů Svazu a doplňování volených orgánů Svazu v průběhu volebního období,
• upravuje některé další oblasti činnosti Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů.

Čl. 2
Poslání Svazu
(k § 2 Stanov)

1. Organizační jednotky Svazu a jejich orgány zřizují pro zabezpečení plnění poslání Svazu poradní, iniciativní a kontrolní orgány, kterými jsou odbory, komise a kluby. Navrhují, zabezpečují a odborně garantují plnění úkolů v jednotlivých oblastech činnosti Svazu.
2. Pro organizační zabezpečení sportovních rybářských soutěží mohou organizační jednotky Svazu využívat sportovní odbory, případně kluby.
3. Pro zabezpečení úkolů ochrany přírody, čistoty vod a životního prostředí zřizují organizační jednotky Svazu aktivisty, komise a odbory, které zajišťují prevenci a navrhují opatření pro odstranění případných havárií.
4. Provozování hospodářské a obchodní činnosti se řídí obecně závaznými právními předpisy. Metodické pokyny k jejich provedení vydává Republiková rada.

Čl. 3
Členství ve Svazu
(k § 3 Stanov)

1. Přihláška za člena Svazu se podává písemně na stanoveném tiskopisu.
2. Přihlášku podává uchazeč výboru místní organizace Svazu (dále jen „MO“).
3. Člen může přestoupit do jiné MO. Za tímto účelem je mu vydána převodka s vyjádřením výboru té MO, které je členem.
   Pokud nebude výborem MO, do které chce přestoupit přijat, zůstává členem původní MO.
4. • Výši jednorázového vstupního příspěvku (zápisného), počet hodin pracovního ročního příspěvku (brigádnických hodin) a výši jeho finanční náhrady navrhuje výbor MO a schvaluje členská schůze MO.
   • Členská schůze MO na návrh výboru MO může stanovit úlevy z výše plnění uvedeného v čl. 4 písm. a) u důchodců, osob se zdravotním postižením, žen, mládeže a studujících. V individuálních případech hodných zvláštního zřetele rozhoduje o těchto úlevách výbor MO.
   • Výši pravidelného peněžního příspěvku (hodnotu členské známky) a mimořádného členského příspěvku pro všechny kategorie řádných členů (děti, mládež, dospělé) navrhuje Republiková rada a schvaluje Republikový sněm. Pravidelný peněžní příspěvek je člen povinen zaplatit do konce února příslušného roku, mimořádný členský příspěvek ve lhůtě stanovené Republikovým sněmem.
   • Jednorázový vstupní peněžní příspěvek (zápisné) a pravidelný peněžní příspěvek (členská známka) musí být u nově přijímaných členů zaplaceny před účastí uchazeče na plnění pracovních povinností, nejpozději však do jednoho měsíce po přijetí za člena.
   • Výkon funkce v orgánech, odborech a komisích Svazu a jeho organizačních jednotkách, jakož i výkon funkce Rybářské stráže, se považuje za plnění pracovního ročního příspěvku uvedeného v § 3 odst. 5 písm. c) Stanov.
5. Řádní členové se dělí do těchto kategorií:Čestnými členy mohou být fyzické osoby, které se zvláště zasloužily o rozvoj sportovního rybářství, poskytují Svazu služby, případně věcné nebo finanční příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné. Rozsah práv a povinností čestného člena ve vztahu k výkonu rybářského práva vymezí orgán Svazu, který čestného člena přijal. Tentýž orgán hradí za čestného člena členský příspěvek podle § 3 odst. 4 písm. b.) Stanov. Členská legitimace čestného člena se označí doložkou „Čestný člen“.
   • dospělí – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 19 let věku,
   • mládež – od začátku kalendářního roku, v němž dosáhnou 16 let věku do konce kalendářního roku, v němž dosáhne 18 let věku,
   • děti – od začátku povinné školní docházky do konce kalendářního roku, v němž dosáhnou 15 let věku.
6. Přispívajícím členem mohou být fyzické osoby poskytující Svazu služby, případně věcné nebo finanční příspěvky, či jsou Svazu jinak prospěšné.
7. Pro zachování členství postačí zaplacení pravidelného peněžního příspěvku (členské známky - § 3 odst. 5 písm. b) Stanov), popř. mimořádného členského příspěvku schvalovaného Republikovým sněmem (mimořádné známky - § 3 odst. 5 písm. d) Stanov). Tomuto členovi nemůže být vydána povolenka k rybolovu. MO, jíž je členem, vyznačí tuto skutečnost do jeho členské legitimace v rubrice „Záznam o výdeji povolenky“ příslušným rokem a slovy „bez povolenky“.

Čl. 4
Práva a povinnosti členů
(k § 4 Stanov)

Mládež (čl. 3 odst. 5 písm. b)) se úměrně podílí osobní pracovní účastí (§ 3 odst. 5 písm. c) Stanov) na činnosti MO při dodržení ustanovení § 165 až 167 zákona č. 262/2006 Sb., (Zákoník práce).

Čl. 5
Kárné řízení
(k § 5 Stanov)

1. Kárné řízení se zahajuje na návrh, který může podat kterýkoliv člen Svazu. Kárné řízení může být zahájeno i z vlastního podnětu kárného orgánu.
2. Návrh na zahájení kárného řízení musí obsahovat:Návrh na zahájení kárného řízení se podává u té MO, jíž je člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem. Byl-li podán návrh na zahájení kárného řízení u MO, které není člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem, zašle jednatel této MO návrh na zahájení kárného řízení ve lhůtě 14 dnů té MO, jíž je člen Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit, členem.
   • označení MO, jíž je návrh podáván,
   • označení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit,
   • stručný popis skutku, v němž je porušení členských povinností spatřováno.
3. Kárné řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení kárného řízení došel kárnému orgánu příslušnému ve věci rozhodnout. Kárný orgán v něm i bez dalších návrhů postupuje co nejrychleji tak, aby věc byla projednána a rozhodnuta nejpozději zpravidla do 60 dnů od zahájení řízení. Byla – li zadržena povolenka k rybolovu, musí kárný orgán I. stupně rozhodnout do 60 dnů.
4. K projednání věci nařídí předseda kárného orgánu jednání, k němuž předvolá jako účastníka kárného řízení člena Svazu, který se měl porušení členských povinností dopustit a dále všechny osoby, jejichž přítomnosti na jednání a k rozhodnutí ve věci je třeba. Předvolání musí být účastníkovi kárného řízení doručeno tak, aby měl dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.
5. Účastník kárného řízení se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Zástupcem může být pouze fyzická osoba. Nezletilý člen Svazu musí být v kárném řízení zastoupen svým zákonným zástupcem.
6. Kárný orgán pokračuje v kárném řízení, i když je účastník nečinný. Nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání, ani nepožádal z důležitého důvodu o jeho odročení, může kárný orgán věc projednat i v jeho nepřítomnosti.
7. Po zahájení jednání sdělí předseda nebo pověřený člen kárného orgánu předmět řízení a výsledky přípravy jednání. Umožní účastníkovi kárného řízení vyjádřit se ke všem rozhodujícím skutečnostem, vyslechne případné svědky a provede listinné důkazy.
8. O jednání kárného orgánu se pořizuje zápis. V něm musí být uvedeny všechny osoby zúčastněné na jednání kárného orgánu a svědci, zaznamenány provedené listinné důkazy a zachycen obsah přednesů účastníka řízení a svědků a uvedeno rozhodnutí kárného orgánu. Zápis podepisuje předseda kárného orgánu a zapisovatel.
9. Kárný orgán rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Buď rozhodne o uložení kárného opatření, nebo že se kárné řízení zastavuje.
10. Kárné řízení nelze zahájit, pokud bylo zahájeno nelze v něm pokračovat a musí se zastavit:
    • proti tomu kdo zemřel, nebo byl prohlášen za mrtvého
    • v případě §5 odst. 5 Stanov ČRS,
    • proti tomu, proti němuž dřívější kárné řízení v téže věci skončilo pravomocným rozhodnutím,
    • když z výsledků šetření je zřejmé, že k porušení členských povinností nedošlo,
    • nerozhodl-li kárný orgán I. stupně do 60 dnů od zahájení kárného řízení, v případě, že byla zadržena povolenka k rybolovu.
11. Rozhodnutí o uložení kárného opatření musí obsahovat:V odůvodnění rozhodnutí o uložení kárného opatření kárný orgán uvede podstatný obsah přednesů a podání, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil a posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení Stanov a obecně závazných příslušných předpisů, které použil.
    • označení kárného orgánu, který rozhodnutí vydal,
    • označení člena, jemuž se kárné opatření ukládá,
    • uložené kárné opatření,
    • odklad vykonatelnosti, pokud o něm kárný orgán rozhodl,
    • odůvodnění,
    • poučení o odvolání,
    • datum a podpis předsedy kárného orgánu.
12. Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí o uložení kárného opatření se doručuje účastníkům kárného řízení, popřípadě jejich zástupcům, do vlastních rukou, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí. Bylo-li rozhodnutí vyhlášeno za přítomnosti člena, jemuž se kárné opatření ukládá, a souhlasí-li s tím tento člen, může písemné vyhotovení rozhodnutí v odůvodnění obsahovat pouze popis skutku, za nějž je kárné opatření uloženo.
13. V odvolání proti rozhodnutí o uložení kárného opatření musí být uvedeno proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu kárného orgánu a čeho se odvolatel domáhá. V odvolání je možno uvést nové skutečnosti a důkazy. K zachování lhůty pro podání odvolání postačuje, bylo-li odvolání podáno v poslední den lhůty k poštovní přepravě.
14. K odvolání může rozhodnutí o uložení kárného opatření změnit přímo kárný orgán 1. stupně, který o uložení kárného opatření rozhodl, pokud bez dalšího dokazování odvolání v celém rozsahu vyhoví. Pokud tak neučiní, postoupí odvolání bezodkladně odvolacímu orgánu.
15. Pro řízení u odvolacího orgánu platí přiměřeně ustanovení o řízení před kárným orgánem 1. stupně. Jednání odvolacího orgánu řídí jeho předseda nebo jím pověřený člen.
16. Odvolací orgán zamítne odvolání, které bylo podáno opožděně, které podal někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn nebo které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné nebo jen proti důvodům rozhodnutí.
17. Odvolací orgán potvrdí rozhodnutí o uložení kárného opatření, je-li věcně správné.
18. Odvolací orgán změní rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně, jestliže ten rozhodl nesprávně, ačkoliv správně zjistil skutkový stav, nebo jestliže po doplnění dokazování je skutkový stav zjištěn tak, že je možno o věci znovu rozhodnout.
19. Odvolací orgán zruší rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně a vrátí mu věc k novému projednání a rozhodnutí, jestliže je třeba provádět další rozsáhlé dokazování nebo jestliže řízení před kárným orgánem 1. stupně bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
20. Doručené rozhodnutí o uložení kárného opatření, které již nelze napadnout odvoláním, je v právní moci.
21. Bylo-li uloženo kárné opatření podle §5 odst. 1 písm. bb) Stanov ČRS, započítává se do doby odnětí doba, po kterou byla povolenka zadržena.
22. Bylo-li členu Svazu uloženo pravomocně kárné opatření vyloučení ze Svazu, doručí bezodkladně kárný orgán 1. stupně stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci příslušné dozorčí komisi územního svazu a jejím prostřednictvím Republikové radě. Dozorčí komise územního svazu přezkoumá rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo. K tomuto jednání nemusí být jeho účastník přizván. Dozorčí komise územního svazu vydá písemné rozhodnutí, jímž rozhodnutí kárného orgánu potvrzuje, mění nebo jej ruší a vrací věc kárnému orgánu 1. stupně k novému projednání. Potvrzuje-li rozhodnutí, nemusí její rozhodnutí obsahovat odůvodnění.
23. Skutečnost, že člen Svazu byl za porušení obecně závazných právních předpisů upravujících výkon rybářského práva potrestán v řízení vedeném příslušnými státními orgány ( soudem, orgánem státní správy, orgány Policie ČR , orgány Městské policie aj.), nevylučuje souběžné uložení kárného opatření podle Stanov ČRS.

Čl. 6
Střet zájmů
(k § 6 odst. 9 Stanov)

1. Funkce statutárních zástupců nesmí být kumulovány.
2. Ve vzájemném kontrolním vztahu jsou funkce statutárních orgánů (předsedy a jednatele), místopředsedy, ekonoma - účetního, pokladníka, rybářského hospodáře a člena dozorčí komise, resp. Republikové dozorčí rady, Svazu nebo téže jeho organizační jednotky.
3. Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

Čl. 7
Místní organizace
(k § 6 a 7 Stanov)

1. Vznik místní organizace
   • Přípravný výbor zájemců zašle žádost o zřízení nové MO výboru příslušného územního svazu. V žádosti uvede adresu sídla nově zřizované MO a jména a adresy osob oprávněných jednat jménem přípravného výboru.
   • Jménem přípravného výboru, který musí být nejméně pětičlenný, jedná a vystupuje předseda.
   • Výbor územního svazu může stanovit podmínky, které je nutné před rozhodováním o zřízení nové MO splnit.
   • Výbor územního svazu může žádost o zřízení nové MO zamítnout zejména z těchto důvodů:Výbor územního svazu přihlédne při posuzování žádosti také k tomu, zda v místě již působí jiná MO a k výsledkům, jakých tato MO dosahuje v rybářství (§ 2 písm. a) zák. č. 99/2004 Sb.).
     1. nejsou-li splněny podmínky uvedené v písm. a) až c) tohoto odstavce,
     2. přípravný výbor neprokáže oprávnění (vlastnictví, smlouvy) k dostatečným vodním plochám, na kterých lze chovat nebo lovit ryby a způsob hospodaření na nich,
     3. přípravný výbor nedoloží dostatečnou členskou základnu.
   • Dá-li výbor příslušného územního svazu souhlas ke zřízení nové MO, zajistí přípravný výbor svolání její ustavující členské schůze. Nová MO vzniká rozhodnutím její ustavující členské schůze a zvolením jejích orgánů, tj. výboru a dozorčí komise.
   • Vznik nové MO oznámí výbor příslušného územního svazu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a Republikové radě s uvedením adresy sídla zřízené MO a jmen a adres jejích statutárních zástupců.
   • Rozsah územní působnosti MO stanoví výbor příslušného územního svazu, který dal k jejímu zřízení souhlas.
2. Rozdělení místní organizace
   • Při rozdělení MO je třeba návrh na rozdělení majetku, který je v jejím vlastnictví připravit tak, aby členské schůzi, která bude o rozdělení rozhodovat, mohl být předložen přijatelný návrh. Přitom musí být také přihlédnuto k tomu, jak byl tento majetek pořízen a k jeho dalšímu účelnému využití.
   • Nebude-li možné určitý majetek reálně rozdělit, vyjádří se hodnota podílů penězi.
   • Pokud nedojde k rozhodnutí členské schůze o rozdělení majetku, rozhodne o něm výbor příslušného územního svazu.
3. Sloučení místních organizací
   • Při sloučení MO přechází veškerý majetek, aktiva i pasiva, do nově vzniklé MO.
   • Svolání a průběh členské schůze nově vzniklé MO a volbu jejích orgánů zajišťují společně výbory slučovaných MO. Tato členská schůze též rozhodne o názvu a sídle nově vzniklé MO.
4. Zánik místní organizace
   • Při zániku MO provede likvidátor zvolený členskou schůzí její majetkové vypořádání.
   • Písemnosti zaniklé MO převezme výbor příslušného územního svazu a uloží je, či s nimi naloží dle spisového a skartačního řádu.
   • Výbor příslušného územního svazu může rozhodnout o zániku MO (§ 7 odst. 6 Stanov) zejména z těchto důvodů:V případech uvedených v písm. c) bod 3 tohoto odstavce pověří výbor příslušného územního svazu dozorčí komisi tohoto územního svazu provedením kontroly činnosti MO.
     1. členskou schůzí MO nebyly zvoleny její orgány (výbor a dozorčí komise),
     2. MO nevyvíjí po dobu delší než 1 rok žádnou činnost,
     3. MO svojí činností závažným způsobem porušuje obecně závazné právní předpisy nebo Stanovy.
   • Dozorčí komise územního svazu podá ve lhůtě stanovené výborem územního svazu:Podá-li dozorčí komise územního svazu návrh na rozhodnutí o zániku MO, výbor územního svazu připraví a svolá členskou schůzi této MO. V případě potřeby rovněž učiní opatření k volbě nových orgánů MO (výboru a dozorčí komise).
     • návrh na opatření k obnovení či zlepšení činnosti MO nebo
     • návrh na rozhodnutí o zániku MO.
   • Nebudou-li na členské schůzi MO svolané dle písm. f) zvoleny orgány MO nebo nepodaří-li se obnovit činnost MO, či její činnost uvést do souladu s obecně závaznými právními předpisy a Stanovami, rozhodne výbor příslušného územního svazu o zániku MO. Toto rozhodnutí podléhá schválení příslušné územní konference.
   • Rozhodnutí o zániku MO doručí výbor příslušného územního svazu Republikové radě.
   • Po schválení rozhodnutí výboru příslušného územního svazu o zániku MO příslušnou územní konferencí provede výbor příslušného územního svazu bezodkladně vypořádání majetkových vztahů mezi ním a zrušenou MO.
5. Místní skupiny a kluby
   • O zřízení a zrušení místní skupiny a klubu a o jejich působnosti rozhoduje členská schůze MO.
   • Činnost místních skupin a klubů je řízena výborem MO.
   • Za plnění úkolů místní skupiny odpovídá její výbor a za plnění úkolů klubu jeho vedoucí.
   • Schůzi členů místní skupiny svolává výbor místní skupiny a schůzi členů klubu jeho vedoucí.
   • Výbor místní skupiny nebo klubu rozpracovává usnesení členské schůze MO do podmínek místní skupiny nebo klubu, projednává činnost místní skupiny nebo klubu od jejich poslední schůze a plní další úkoly, kterými ho pověří schůze místní skupiny nebo klubu.

Čl. 8
Členská schůze místní organizace
(k § 8 Stanov)

1. Členskou schůzi MO svolává výbor MO způsobem, který je v místě obvyklý, např. písemně nebo vývěskou s uvedením programu nebo osobně. Členové výboru MO a předseda dozorčí komise MO musí být pozváni jmenovitě (pozvánkou, oběžníkem apod.) s uvedením programu členské schůze.
2. Datum a místo konání členské schůze a její program oznamuje výbor MO výboru příslušného územního svazu zpravidla 1 měsíc předem.
3. Členskou schůzi řídí předseda MO nebo pověřený člen výboru MO. Program členské schůze sestavuje výbor MO. Program členské schůze může být na návrh kteréhokoli přítomného člena změněn nebo doplněn.
4. Přítomnost členů MO na členské schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z členské schůze.
5. Členská schůze volí z přítomných členů MO:Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů MO a podává členské schůzi zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
   • nejméně 3 členy mandátové komise,
   • nejméně 3 členy návrhové komise,
   • nejméně 3 členy volební komise.
6. Návrhová komise přednáší členské schůzi návrh usnesení.
7. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
8. Usnesení členské schůze zašle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO nejpozději do 30 dnů od jejího konání všem členům výboru MO, členům dozorčí komise MO a výboru příslušného územního svazu. Členská schůze může rozhodnout, že usnesení členské schůze bude zasláno dalším členům MO. Usnesení členské schůze musí být poskytnuto k nahlédnutí každému členovi MO, který o to požádá a členům příslušné územní dozorčí komise při provádění kontroly v MO.
9. Usnesení členské schůze o rozdělení, sloučení a o zániku MO, je MO povinna oznámit do 7 dnů ode dne přijetí tohoto usnesení výboru příslušného územního svazu.

Čl. 9
Výbor místní organizace
(k § 9 Stanov)

1. Schůzi výboru MO svolává zpravidla 1x měsíčně předseda MO, který také navrhuje její program a zve na schůzi předsedu dozorčí komise MO.
2. Přítomnost členů výboru MO na jeho schůzi se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze schůze.
3. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru změněn nebo doplněn.
4. Dojde-li ke změně v obsazení funkce člena výboru MO, ustanoví výbor MO komisi, která zajistí předání funkce, majetku, razítek, smluv, účetní a pokladní evidence, inventárních seznamů, členské evidence a dalších písemností. Zápis o předání a převzetí funkce podepíše předávající a přejímající, kteří také obdrží jedno vyhotovení zápisu o předání a převzetí funkce. Členem komise je vždy nejméně jeden člen dozorčí komise MO.
5. Výbor MO může zřizovat podle potřeb komise.
6. Výbor MO je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje o činnosti MO. Dále je výbor MO povinen vést údaje, které jsou požadovány výborem příslušného územního svazu, územní dozorčí komisí, Republikovou radou nebo Republikovou dozorčí radou a na jejich žádost jim je předložit.
7. Výbor MO je povinen podávat orgánům Svazu uvedeným v § 14 odst. 4 Stanov ČRS požadované informace a předložit jim ke kontrole doklady týkající se majetkových vztahů.
8. Výbor MO dále též:Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru MO může vyřídit předseda MO, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru MO. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení výboru MO na jeho nejbližší schůzi.
   • připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru MO a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
   • připravuje, zpracovává, projednává a předkládá členské schůzi MO ke schválení účetní závěrku a návrh rozpočtu,
   • uděluje svazová vyznamenání nebo podává návrhy na jejich udělení výboru územního svazu nebo Republikové radě,
   • informuje členy MO o činnosti MO,
   • rozhoduje o obsazení pracovních míst v MO (pokud je MO zřídila),
   • organizuje školení členů a funkcionářů MO.
9. Usnesení výboru MO zašle jednatel MO nebo jiný pověřený člen výboru MO nejpozději do 15 dnů od konání schůze výboru MO všem jeho členům a předsedovi dozorčí komise MO. Usnesení výboru MO musí být poskytnuto k nahlédnutí na sekretariátu MO každému členovi MO, který o to požádá.

Čl. 10
Dozorčí komise místní organizace (k § 10 Stanov)

1. Dozorčí komise MO se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování v MO.
2. Schůzi dozorčí komise MO svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 11
Územní svazy
(k § 11 odst. 1 a 4 Stanov)

Při vzniku, rozdělení a zániku územního svazu se postupuje přiměřeně podle ustanovení článku 7 odst. 1, 2 a 4 pokud Stanovy nestanoví jinak. Tam, kde je v těchto ustanoveních uvedeno „MO“, rozumí se „územní svaz“ a tam, kde je uvedeno „územní svaz“, rozumí se „Republiková rada“.

Čl. 12
Územní konference
(k § 12 Stanov)

1. Delegáty územní konference jsou delegovaní zástupci všech MO územního svazu podle klíče stanoveného územní konferencí a členové výboru územního svazu.
2. Právo účastnit se územní konference mají též členové územní dozorčí komise.
3. Územní konferenci zahajuje zpravidla předseda výboru územního svazu a řídí ji předsednictvo, které zvolí delegáti územní konference.
4. Přítomnost delegátů se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z územní konference.
5. Po zahájení územní konference a zjištění přítomnosti delegátů oznámí předsedající její program. Program územní konference může být na návrh kteréhokoliv přítomného delegáta nebo člena územní dozorčí komise změněn nebo doplněn.
6. Územní konference volí z přítomných delegátů:Mandátová komise ověřuje počet přítomných delegátů a podává územní konferenci zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
   • nejméně 3 členy mandátové komise,
   • nejméně 3 členy návrhové komise,
   • nejméně 3 členy volební komise.
7. Návrhová komise přednáší územní konferenci návrh usnesení.
8. Volební komise řídí průběh voleb a vyhlašuje jejich výsledky.
9. Usnesení územní konference zašle jednatel územního svazu nejpozději do 15 dnů od jejího konání všem členům výboru územního svazu, členům územní dozorčí komise, Republikové radě a všem MO v územním svazu sdruženým.

Čl. 13
Výbor územního svazu
(k § 13 Stanov)

1. Výbor územního svazu zajišťuje koordinační a poradní činnost územního svazu vůči MO v územním svazu sdruženým mezi územními konferencemi.
2. Schůzi výboru územního svazu svolává jeho předseda nejméně jedenkrát za dva měsíce. Program schůze navrhuje předseda výboru územního svazu, který také zve na schůzi předsedu územní dozorčí komise.
3. Přítomnost členů výboru na schůzi výboru územního svazu se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze schůze.
4. Po zahájení schůze a zjištění přítomnosti členů výboru oznámí předsedající její program. Program schůze může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena výboru změněn nebo doplněn.
5. Výbor územního svazu může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
6. Výbor územního svazu je povinen vést evidenční, účetní, statistické a další údaje o činnosti územního svazu. Výbor územního svazu je povinen podávat Republikové radě informace potřebné k řízení svazových činností na republikové úrovni.
7. Zápis ze schůze výboru územního svazu a usnesení výboru územního svazu zašle jednatel územního svazu nejpozději do 10 dnů od konání schůze výboru všem jeho členům a předsedovi územní dozorčí komise.
8. Výbor územního svazu dále též:Neodkladné záležitosti náležející do působnosti výboru územního svazu může vyřídit jeho předseda, jednatel nebo jiný pověřený člen výboru územního svazu. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení výboru územního svazu na jeho nejbližší schůzi.
   • připravuje, zpracovává a projednává zprávu o činnosti výboru územního svazu a zprávu o výsledcích hospodaření za uplynulé období,
   • uděluje svazová vyznamenání nebo podává návrhy na jejich udělení Republikové radě,
   • informuje MO o činnosti územního svazu,
   • rozhoduje o obsazení pracovních míst v sekretariátu územního svazu a
   • organizuje školení a aktivy funkcionářů MO v územním svazu sdružených.
9. Úkolem sekretariátu územního svazu je zejména:
   • zajišťovat plnění usnesení územní konference a výboru územního svazu,
   • poskytovat odbornou poradenskou činnost MO v územním svazu sdruženým a jejich členům,
   • zajišťovat finanční hospodaření a obchodní činnost územního svazu,
   • zajišťovat distribuci rybích násad,
   • zajišťovat spolupráci s jinými rybářskými organizacemi a odbornými pracovišti a
   • zabezpečovat informační a publikační činnost.

Čl. 14
Územní dozorčí komise
(k § 14 Stanov)

1. Územní dozorčí komise se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování v územním svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc dozorčím komisím MO.
2. Schůzi územní dozorčí komise svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 15
Republikový sněm
(k § 14 Stanov)

1. Republikový sněm tvoří 21 delegátů z každého územního svazu a členové Republikové rady.
2. Právo účastnit se Republikového sněmu mají též členové Republikové dozorčí rady.
3. Republikový sněm zahajuje zpravidla předseda Svazu a řídí jej předsednictvo, které tvoří členové Republikové rady.
4. Přítomnost delegátů a členů Republikové rady se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu z Republikového sněmu.
5. Program Republikového sněmu připravuje Republiková rada. Program Republikového sněmu může být na návrh kteréhokoliv přítomného delegáta nebo člena Republikové rady změněn nebo doplněn.
6. Republikový sněm volí z přítomných delegátů:Mandátová komise ověřuje počet přítomných delegátů a členů Republikové rady a podává Republikovému sněmu zprávu o splnění podmínek stanovených k platnému jednání a rozhodování.
   • nejméně 7 členů mandátové komise,
   • nejméně 7 členů návrhové komise,
   • nejméně 7 členů volební komise.
7. Návrhová komise přednáší Republikovému sněmu návrh na usnesení.
8. Volební komise vyhlašuje členy Republikové rady a členy Republikové dozorčí rady. Volební komise na základě předložených návrhů seznamuje Republikový sněm s kandidáty na předsedu Svazu, řídí průběh jeho volby a vyhlašuje výsledek.
9. O průběhu Republikového sněmu se vyhotovuje zápis a audiozáznam. Správnost zápisu ověřují statutární orgány Svazu a předseda Republikové dozorčí rady.
10. Usnesení Republikového sněmu zašle sekretariát Republikové rady nejpozději do 30 dnů od jeho konání všem delegátům z územních svazů, členům Republikové rady, členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.

Čl. 16
Republiková rada
(k § 17 Stanov)

1. Členové Republikové rady a předseda Republikové dozorčí rady musí být pozváni na zasedání Republikové rady nejméně 7 dnů předem.
2. Přítomnost členů Republikové rady na jejím zasedání se zjišťuje prezenční listinou, která je součástí zápisu ze zasedání.
3. Zasedání Republikové rady řídí její předseda nebo její pověřený člen.
4. Po zahájení zasedání a zjištění přítomnosti členů Republikové rady oznámí předsedající jeho program. Program zasedání Republikové rady může být na návrh kteréhokoliv přítomného člena Republikové rady změněn nebo doplněn.
5. Republiková rada může zřizovat podle potřeb odbory a komise.
6. Neodkladné záležitosti náležející do působnosti Republikové rady může vyřídit její předseda, jednatel Svazu nebo jiný pověřený člen Republikové rady. Jejich opatření však musí být dodatečně předložena ke schválení Republikové radě na jejím nejbližším zasedání.
7. Zápis ze schůze Republikové rady a usnesení Republikové rady zašle její sekretariát nejpozději do 10 dnů od konání zasedání Republikové rady všem jejím členům, všem členům Republikové dozorčí rady a všem územním svazům.

Čl. 17
Republiková dozorčí rada
(k § 18 Stanov)

1. Republiková dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy a kontroluje jejich dodržování ve Svazu. Poskytuje potřebnou metodickou pomoc územním dozorčím komisím.
2. Schůzi Republikové dozorčí rady svolává její předseda, který též stanovuje její program.

Čl. 18
Odbory a komise
(k § 9, 13 a 17 Stanov)

1. Členy odborů a komisí jmenuje příslušný výbor MO, výbor územního svazu nebo Republiková rada. Jejich členy mohou být i odborníci, kteří nejsou členy Svazu.
2. Práci odboru a komise řídí jejich předseda, který je jmenován příslušným výborem MO, výborem územního svazu nebo Republikovou radou. Za práci komise či odboru odpovídá jejich předseda orgánu, který ho jmenoval. Odbory a komise jsou zpravidla zřizovány pro tyto činnosti a oblasti:Odbory si mohou v souladu se Stanovami ČRS a Jednacím řádem ČRS vydat Statut pro organizaci své činnosti, který podléhá schválení zřizovatele odboru.
   • právní a organizační,
   • ekonomika a investice,
   • hospodaření na tekoucích vodách,
   • hospodaření na rybnících, umělých líhních a odchovných potocích,
   • čistota vod a životního prostředí,
   • práce s mládeží,
   • rybolovná technika,
   • lov ryb udicí,
   • škodní.

Čl. 19
Volba do orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

1. Základní ustanovení
   • Volební období všech orgánů Svazu je čtyřleté s výjimkou prvního volebního období po vzniku příslušného orgánu Svazu. Volby se konají postupně v tomtéž roce (tzv. volební rok):Byl-li v průběhu volebního období zvolen nový orgán Svazu, zkracuje se jeho volební období do voleb v nejbližším volebním roce.
     1. v MO,
     2. v územních svazech,
     3. v republikových orgánech.
   • K provedení voleb se volí volební komise.
   • Návrh kandidátů připravuje příslušný orgán Svazu po předchozím projednání s členy Svazu navrhovanými do funkcí a předá jej volební komisi.
   • Volby řídí předseda volební komise.
   • Předseda volební komise přednese návrh kandidátů a zjistí, zda přítomní členové, resp. delegáti a v případě Republikového sněmu též členové Republikové rady, mají připomínky k navrženým kandidátům nebo jiné návrhy.
   • O návrzích se rozhoduje v pořadí v jakém byly předloženy tajným hlasováním hlasovacími lístky nebo veřejným hlasováním zdvižením ruky. O způsobu hlasování rozhodnou přítomní členové, resp. delegáti a v případě Republikového sněmu též členové Republikové rady.
   • Při rovnosti hlasů pro přijetí návrhu a proti jeho přijetí se návrh pokládá za nepřijatý. Přítomný člen, resp. delegát a v případě Republikového sněmu též člen Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby byl jeho návrh uveden v zápise. Této žádosti musí být vyhověno.
   • Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získali největší počet hlasů, nejméně však nadpoloviční většinu přítomných členů, resp. delegátů, v případě Republikového sněmu se členy Republikové rady. V případě, že není zvolen navrhovaný počet členů příslušného orgánu Svazu, musí být provedena doplňující volba. Nemůže-li být provedena na téže schůzi, resp. konferenci nebo zasedání, musí být provedena do dvou měsíců. Po tuto dobu platí mandát členů příslušného stávajícího orgánu Svazu.
   • Předseda volební komise sepíše o činnosti volební komise a průběhu volby zápis, který podepíší všichni členové volební komise. Tento zápis je součástí zápisu ze schůze, resp. konference nebo zasedání.
2. Volby v místních skupinách a klubechVolby v Republikové radě
   • Schůze místní skupiny nebo klubu volí jejich výbor v počtu nejméně 3 členů. Schůze místní skupiny volí podle klíče stanoveného MO zástupce místní skupiny na členskou schůzi MO konanou formou schůze zástupců zvolených v místních skupinách.
   • Schůze místní skupiny nebo klubu navrhuje zástupce do výboru MO a dozorčí komise MO.
   • Výbor místní skupiny si volí ze svých členů předsedu místní skupiny a výbor klubu vedoucího klubu, kteří pak pověří výkonem dalších funkcí ostatní členy výboru.
3. 
   Republiková rada na své ustavující schůzi volí na návrh předsedy ze svých členů místopředsedy Republikové rady a rozhoduje o obsazení dalších potřebných funkcí.

Čl. 20
Doplnění volených orgánů Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

1. Doplnění všech volených orgánů Svazu může být v průběhu jejich volebního období provedeno kooptací.
2. V případě, že je potřeba provést doplnění o větší počet členů příslušného orgánu Svazu než o jeho jednu třetinu, musí být provedeny doplňovací volby.
3. • O kooptaci člena výboru místní skupiny nebo klubu rozhoduje výbor místní skupiny nebo klubu. Kooptaci musí schválit nejbližší schůze místní skupiny nebo klubu.
   • O kooptaci člena výboru MO rozhoduje výbor MO. Kooptaci musí schválit nejbližší členská schůze MO.
   • O kooptaci člena dozorčí komise MO rozhoduje dozorčí komise MO. Kooptaci musí schválit nejbližší členská schůze MO.
   • O kooptaci člena výboru územního svazu rozhoduje výbor územního svazu. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
   • O kooptaci člena územní dozorčí komise rozhoduje územní dozorčí komise. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference.
   • O kooptaci člena Republikové rady rozhoduje výbor územního svazu, který bude kooptovaný člen v Republikové radě zastupovat. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit nejbližší Republikový sněm.
   • O kooptaci člena Republikové dozorčí rady rozhoduje na návrh územní dozorčí komise výbor územního svazu, který bude kooptovaný člen v Republikové dozorčí radě zastupovat. Kooptaci musí schválit nejbližší územní konference tohoto územního svazu a následně ji vyhlásit nejbližší Republikový sněm.
   • Nebyl-li kooptovaný člen schválen příslušným orgánem, je jeho následná kooptace vyloučena. Bylo – li neschválení podmíněno, je při splnění podmínky kooptace možná.

Čl. 21
Rozhodování a hlasování v orgánech Svazu
(k § 6 až 18 Stanov)

1. Základní ustanovení
   • V tomto článku je upraveno rozhodování a hlasování v orgánech Svazu o procedurálních i věcných otázkách, s výjimkou voleb do orgánů Svazu.
   • Všechny orgány Svazu rozhodují usnesením. Usnesení musí být srozumitelné, konkrétní a kontrolovatelné a musí být součástí zápisu ze schůze, konference, Sněmu nebo zasedání. Kontrola jeho plnění se provádí vždy na následující schůzi, konferenci nebo zasedání příslušného orgánu Svazu.
   • O návrzích se rozhoduje veřejným hlasováním zdvižením ruky.
   • Hlasování řídí předsedající schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady.
   • Nejdříve se hlasuje o protinávrzích v pořadí v jakém byly předloženy. Nebyl-li protinávrh přijat, hlasuje se o původním návrhu.
   • K přijetí návrhu na změnu programu schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů nebo delegátů, v případě Republikového sněmu spolu se členy Republikové rady.
   • Přítomný člen nebo delegát, v případě Republikového sněmu též člen Republikové rady, jehož návrh nebyl přijat, může žádat, aby jeho návrh byl uveden v zápise. Této žádosti musí být vyhověno.
   • O průběhu každé schůze, konference, Republikového sněmu nebo zasedání Republikové rady musí být vyhotoven zápis.
   • Při hlasování je nutno do zápisu uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu, počet těch, kteří hlasovali proti jeho přijetí a počet těch, kteří se hlasování zdrželi.
   • Zápis vyhotovuje a podepisuje určený zapisovatel a jeho správnost ověřují, není-li v tomto Jednacím řádu stanoveno jinak, statutární orgány příslušné organizační jednotky Svazu, resp. statutární orgány Svazu, nebo nejméně dva pověření členové nebo delegáti příslušného orgánu Svazu.
   • Zápis musí být označen pořadovým číslem ve vzestupné řadě podle jejich chronologického pořadí a musí obsahovat datum a místo konání příslušné schůze, konference nebo zasedání, jejich program a na nich přijaté usnesení. Součástí zápisu musí být prezenční listina jejich účastníků. K zápisu se případně připojí i jiné podklady a materiály vztahující se k obsahu a průběhu jednání.
2. Rozhodování a hlasování na členské schůzi MO a na schůzi místní skupiny nebo klubu
   • Členská schůze MO je po svém zahájení schopná usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.
   • Není-li členská schůze MO po svém zahájení schopná se usnášet, odloží se její další průběh o 15 minut. Po uplynutí této doby je členská schůze MO schopná usnášet se za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů MO nebo zvolených zástupců místních skupin.
   • Počet členů MO a počet členů MO přítomných na členské schůzi zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z členské schůze.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů MO, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o rozdělení, sloučení a zániku MO a o formě (samostatném či společném) výkonu rybářského práva je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů MO.
   • Na rozhodování a hlasování na schůzi místní skupiny nebo klubu se použijí přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování na členské schůzi MO.
3. Rozhodování a hlasování ve výboru MO a ve výboru místní skupiny nebo klubu
   • Výbor MO je schopný usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru MO, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru MO je třeba souhlasu dvou třetin všech jeho členů.
   • Na rozhodování a hlasování ve výboru místní skupiny nebo klubu se použijí přiměřeně ustanovení o rozhodování a hlasování ve výboru MO.
4. Rozhodování a hlasování v dozorčí komisi MO
   • Dozorčí komise MO je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů dozorčí komise MO, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o kooptaci člena dozorčí komise MO je třeba souhlasu dvou třetin všech jejích členů.
5. Rozhodování a hlasování územní konference
   • Územní konference je schopná usnášet se, je-li přítomna nadpoloviční většina delegátů.
   • Počet delegátů a počet přítomných delegátů na územní konferenci zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z územní konference.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o rozdělení a o zániku územního svazu, je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech MO v tomto územním svazu sdružených. V těchto případech hlasuje za každou MO územního svazu pouze jeden její delegát. Členové výboru územního svazu v těchto případech nehlasují.
6. Rozhodování a hlasování ve výboru územního svazu
   • Výbor územního svazu je schopný usnášet se, je-li na jeho schůzi přítomna nadpoloviční většina jeho členů.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů výboru, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o kooptaci člena výboru územního svazu je třeba souhlasu dvou třetin všech jeho členů.
7. Rozhodování a hlasování v územní dozorčí komisi
   • Územní dozorčí komise je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů územní dozorčí komise, není-li dále stanoveno jinak.
   • K přijetí usnesení o kooptaci člena územní dozorčí komise je třeba souhlasu dvou třetin všech jejích členů.
8. Rozhodování a hlasování na Republikovém sněmu
   • Republikový sněm je schopný usnášet se, je-li na něm přítomna nadpoloviční většina delegátů spolu se členy Republikové rady.
   • Počet delegátů spolu se členy Republikové rady a počet přítomných delegátů spolu s přítomnými členy Republikové rady na Republikovém sněmu zjišťuje mandátová komise, jejíž zpráva je součástí zápisu z Republikového sněmu.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných delegátů spolu se členy Republikové rady, není-li dále stanoveno jinak.
   • Je-li v programu Republikového sněmu zánik Svazu, je Republiková rada povinna pozvat na Republikový sněm delegované zástupce všech MO Svazu.
   • K přijetí usnesení o zániku Svazu je třeba souhlasu dvoutřetinové většiny všech MO Svazu. Za každou MO hlasuje pouze jeden její delegát. Členové Republikové rady v tomto případě nehlasují.
9. Rozhodování a hlasování v Republikové radě
   • Republiková rada je schopná usnášet se, je-li na jejím zasedání přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
   • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Republikové rady, není-li stanoveno jinak.
10. Rozhodování a hlasování v Republikové dozorčí raděVe výboru MO, výboru místní skupiny nebo klubu, v dozorčí komisi MO, ve výboru územního svazu, v dozorčí komisi územního svazu, v Republikové radě a Republikové dozorčí radě lze hlasovat korespondenčně, tedy např. pomocí telefonu, videotelefonu, videotextu, elektronickou poštou, faxem, veřejnou komunikační sítí (např. internetem) apod. Takto lze hlasovat pouze o otázkách, jejichž řešení nesnese odkladu. O hlasování je třeba pořídit stručný písemný záznam, v němž je uvedena řešená otázka, dále ti, kteří hlasovali, forma a doklad o hlasování a výsledek hlasování. Záznam pořizuje ten, kdo korespondenční hlasování v dané věci organizuje. Záznam podepsaný hlasujícími je součástí zápisu z nejbližšího řádného zasedání orgánu.
    • Republiková dozorčí rada je schopná usnášet se, je-li na její schůzi přítomna nadpoloviční většina jejích členů.
    • K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů Republikové dozorčí rady, není-li stanoveno jinak.

Čl. 22
Nakládání s písemnostmi

1. Za nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů v souladu s obecně závaznými právními předpisy, Stanovami, Jednacím řádem a ostatními vnitrosvazovými předpisy odpovídá jednatel Svazu, resp. jednatel příslušné organizační jednotky Svazu, případně jiný člen příslušného orgánu Svazu pověřený tímto orgánem.
2. Další podrobnosti o nakládání s písemnostmi Svazu, jeho organizačních jednotek a orgánů stanoví Spisový a skartační řád.

Čl. 23
Členská legitimace

1. Členská legitimace je majetkem Svazu.
2. Veškeré záznamy a změny údajů v členské legitimaci provádějí příslušné orgány Svazu.
3. Ztrátu nebo znehodnocení členské legitimace je člen Svazu povinen neprodleně hlásit výboru MO, jíž je členem, který provede šetření a prohlásí legitimaci za neplatnou. Poté vydá členovi legitimaci novou. Do nové členské legitimace se členská známka za rok, v němž došlo ke ztrátě nebo znehodnocení legitimace, znovu nevylepuje. V místě pro vylepení členských známek se označí příslušný rok a provede zápis „zaplaceno“. Za vystavení nové členské legitimace v tomto případě zaplatí člen poplatek, který stanoví výbor MO, jíž je členem.

Čl. 24
Povolenky k lovu ryb

1. Povolenky k lovu ryb se řádným členům vydávají na základě:Podmínky vydávání povolenek k lovu ryb čestným členům, kteří mají platný rybářský lístek, stanoví MO nebo organizační jednotka Svazu, která povolenky vydává.
   • platného rybářského lístku,
   • platné členské legitimace,
   • potvrzení o splnění členských povinností a
   • potvrzení o vrácení povolenky s řádně vyplněným „Sumářem úlovků a docházek“ za uplynulý rok do 15 dnů po skončení její platnosti MO, která povolenku vydala. Náklady na vydání potvrzení nese žadatel.
2. Povolenky k rybolovu se nečlenům vydávají na základě:
   • platného rybářského lístku,
   • prohlášení, že v uplynulých dvou letech nebyl vyloučen z ČRS nebo MRS.

Čl. 25
Svazová vyznamenání

1. Udělování svazových vyznamenání se řídí vnitrosvazovými směrnicemi.
2. Náklady na udělení svazového vyznamenání hradí orgán Svazu, který o jeho udělení rozhodl.

Čl. 26
Vyřizování stížností, oznámení, podnětů a připomínek

1. Všechny organizační jednotky a orgány Svazu jsou povinny přijímat stížnosti, oznámení, podněty a připomínky a zajišťovat jejich správné a včasné vyřízení.
2. Stížnost, která směřuje proti:Stížnost, která směřuje proti členovi Rybářské stráže pro výkon jeho pravomoci, musí být ihned postoupena příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který tuto Rybářskou stráž ustanovil.
   • členovi MO vyřizuje výbor této MO,
   • členovi výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje dozorčí komise příslušné MO,
   • výboru MO, místní skupiny nebo klubu, vyřizuje členská schůze příslušné MO,
   • dozorčí komisi MO a jejímu členovi vyřizuje územní dozorčí komise územního svazu, v němž je MO sdružena,
   • členské schůzi MO vyřizuje výbor územního svazu, v němž je MO sdružena,
   • členovi výboru územního svazu vyřizuje územní dozorčí komise,
   • územní konferenci a výboru územního svazu vyřizuje Republiková rada,
   • územní dozorčí komisi a jejímu členovi vyřizuje Republiková dozorčí rada,
   • Republikové radě a jejímu členovi vyřizuje Republiková dozorčí rada,
   • Republikové radě a Republikové dozorčí radě a jejich členovi vyřizuje Republikový sněm.
3. O odložení stížnosti, která se netýká činnosti Svazu a jejíž vyřízení nespadá do pravomoci jeho orgánu, musí být stěžovatel bezodkladně písemně vyrozuměn.
4. Stížnost je povinen příslušný orgán Svazu uvedený v odstavci 2 projednat a vyřídit na své nejbližší schůzi, resp. na své nejbližší konferenci nebo svém nejbližším zasedání, po uplynutí 30denní lhůty sloužící k prošetření stížnosti. Ve výjimečných případech, odůvodňuje-li to povaha stížnosti a rozsah potřebného šetření, se lhůta k vyřízení stížnosti prodlužuje do další následující schůze, resp. konference nebo zasedání orgánu Svazu, který stížnost vyřizuje. O prodloužení této lhůty je povinen tento orgán Svazu stěžovatele bezodkladně písemně vyrozumět.
5. O vyřízení stížnosti je orgán Svazu, který stížnost vyřizoval, povinen do 15 dnů od jejího vyřízení písemně vyrozumět stěžovatele. Vyřízení stížnosti musí být odůvodněno.
6. Orgán Svazu, jemuž byly oznámení, podnět či připomínka doručeny, je povinen ve lhůtách uvedených v odstavci 5 tato podání projednat a písemně sdělit podateli, jak s jeho podáním bylo naloženo, pokud o toto sdělení podatel požádal.
7. Právo člena na soudní ochranu¹, právo petiční² a právo stížnosti podle obecně závazných právních předpisů není tímto dotčeno.

¹§ 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů
²zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ve znění pozdějších předpisů

• Příloha 1 [PDF]: Přihláška za člena Českého rybářského svazu
• Příloha 2 [PDF]: Náplně činnosti hlavních funkcionářů organizačních jednotek Svazu
• Příloha 3 [PDF]: Příklady nejčastějších porušení předpisů o rybářství a doporučená řešení
• Příloha 4 [PDF]: Vzor zápisu z členské schůze MO ČRS
• Příloha 5 [PDF]: Vzor usnesení z členské schůze MO ČRS
• Příloha 6 [PDF]: Vzor zápisu z jednání dozorčí komise MO ČRS v kárném řízení
• Příloha 7 [PDF]: Vzor rozhodnutí kárného orgánu ČRS
• Příloha 8 [PDF]: Vzor zápisu z jednání výboru MO ČRS v kárném řízení
• Příloha 9 [PDF]: Vzor rozhodnutí odvolacího orgánu ČRS v kárném řízení

Přílohy č. 2 až č. 9 Jednacího řádu ČRS nejsou závazné. Mají pouze informativní a doporučující povahu.